Svítivost číselníků a ruček u hodinek Prim

[FTo]

Malý pavouk

50 027 1 může být považován za jeden z klenotů ranné československé sériové výroby náramkových hodinek.
Dámské provedení malého pavouka se nese v duchu společenských hodinek padesátých a přelomu šedesátých let minulého století. Charakteristický tvar nožek a pouzdra je u tohoto modelu doplněn o výrobně náročnější reliéfní číselník se zdobným frézováním hodinových indexů a prostorem pro vteřinovou ručku. Celek nezapře inspiraci v provedení s pánskou verzí 50 010 1 z roku 1958. Právě ono reliéfní rozdělení na mezikruží dává možnost úběru materiálu na tvorbu hodinového indexu. Poté vhodnou polohou obráběcího nástroje a tvaru reliéfu vznikne tvar na první pohled připomínající například vodní kapku. Na vnějším mezikruží je patrná minutová stupnice doplněná bonusem v podobě luminiscenčních bodů lemujících hodinové indexy. Posledním detailem mohou být perforované, jemně bombírované ručky opět opatřené svítící barvou, kterážto se u tohoto exempláře podařila zachovat kompletně až do dnešních dnů.
Hodinky si ke mně našly cestu z Opavy počátkem března roku 2021 v podání: strojkem funkční, luminiscencí však nikoliv.



Jako by to bylo včera. Rozbalení obálky a podrobení funkčnosti lumi v temné místnosti s čelovkou, se jevilo paradoxně v ten moment přednější nežli ověření tikotu strojku. Po nasvícení a zhasnutí se s pousmáním nepotvrdilo tvrzení v inzerátu a začal jsem spřádat plán na další příspěvek.
O schopnosti „svítit" u přibližně 60 let staré barvy nebyl pochyb a o výsledek bych se s Vámi chtěl nyní podělit. Parametry noční expozice jsou: ISO 200, F 5.6, doba uzávěrky 20 s a tma. Hodinky byly osvěcovány 450 lm po dobu 5 až 10 vteřin a snímány při odraženém světle od bílé barvy – cca 6 lm pro zviditelnění dalších částí NH.



Pozornému čtenáři jistě neunikne jeden zajímavý detail.
Tímto detailem je neodborně nanesená lumi na číselník – respektive její nepravidelný rozstřik do míst, kde býti nemá. Patrně si toho při výrobě ani při běžném užívání nikdo nevšiml a nedostatek je citelný až při dlouhých nočních expozicích zrcadlovkou na stativu. Jedná se o nedokonalost v dnešní hodinařině nepřípustnou a jistě se i nevyskytující. Zde se však díváme na výsledky prvních krůčků ve výrobě, kdy se lidé učili novému. Je mi to sympatické. A upřímně, jsem za to i rád.
Jako u předchozích exponátů i zde je výdrž s intenzitou spíše symbolická a lidskému oku viditelná na několik nepatrných vteřin. Respektive, adaptuje-li se oko na intenzivní osvit, pak při zhasnutí dříve barva ztratí svoji sílu, nežli se zornička opět roztáhne a přizpůsobí.



Jako zdroj informací bych rád uvedl dnes již známou knihu Primky od Ing. Libora Hovorky, ale i méně známý rukopis pana Jaroslava Vajsara: Technologie náramkových hodinek Prim vyráběných v Novém Městě nad Metují v letech 1954 – 1986.
Děkuji Vám oběma.

[FTo]

Stolní hodiny Datumatic

Focený objekt není výrobkem Chronotechny a tudíž je jeho přítomnost v tomto vlákně diskutabilní. Nicméně se tyto stolní hodiny mohou jevit jako natolik atraktivní, že laskavý čtenář jistě určitou odchylku promine.
Jedná se o kalendářní hodiny Datumatic vyráběné stejnojmennou firmou v letech 1936 až 1952, což je pro účel příspěvku poměrně zajímavý detail. Tyto konkrétní hodiny se ke mně dostaly v první půlce května 2021 a byly inzerovány jako nefunkční. Vzhledem ke složitějšímu mechanismu stroje a absenci náhradních dílů není úplně jednoduché najít hodináře, který by měl zájem hodiny zprovoznit. Povedlo-li se najít hodináře, opravit stroj již nikoliv: „Se stolními hodinami se nedá opravdu nic dělat. Jsou tam výrazně opotřebené kolíčky na kotvě, krokové kolo má špatný čep, točí se nepravidelně a zastavuje se. Celý mechanismus natahování a řízení ruček i ukazatelů den, datum, dopoledne – odpoledne nefunguje vůbec.“ Z výše popsaného je tedy zřejmé, že hodiny budou sloužit již jen k dekoračním účelům.




Výrobce hodiny opatřil svítící barvou aplikovanou do perforovaných ruček a hodinových indexů označených číslicemi. Na pozici 3 a 9 barva chybí. Jak již bylo popsáno výše – hodiny byly vyráběny v letech 1936 až 1952. Dnes se píšou léta páně 2022 a jelikož neznáme rok výroby pohybuje se stáří luminiscence v rozpětí 70 až 86 let. Nabízí se tedy otázka: Bude svítící barva ještě funkční? Vrátím-li se zpět k příspěvku s palubními hodinami AVRM barva zde použitá byla na dvou ze tří exemplářů již nefunkční, byť jsou hodiny mladší než Datumatic. Nuže, pojďme tedy zhasnout, nasvítit a snímat.



Druhý snímek zobrazuje noční expozici při okrajových podmínkách ISO 200, F 6.3, době uzávěrky 20 sek a je z něj dobře patrná funkční lumi. (Pro zvýraznění kontur opět přisvěcováno pomocnými světelnými zdroji.) Čitelnost v nočních podmínkách je poměrně snadná a rychlá, což je dáno nejen vyvážením velikosti svítící plochy v indexech a ručkách, ale převážně i vypuštěním lumi z pozic 3 a 9. Ona absence lumi na centrální vodorovné ose opticky rozdělí horní a dolní polovinu číselníku a jasně definuje polohu hodin. Podobného efektu se používá u náramkových hodinek například zvýrazněním indexu na pozici 12. Při porovnání délek výdrží čitelností ve tmě s budíky Chronotechny, uvedenými v předchozích příspěvcích, Datumaticy se svým stářím příjemně překvapí téměř identickou výdrží.

Autor: Tomáš Faktor

[FTo]

Prim Auto-time

Hodiny na snímcích nesou typové označení 66 335 6, byly zavedeny do výroby v roce 1976 a jsou druhým z celkem pěti tehdy nabízených modelů. V katalogu je u typu uvedena informace: Svítící ručky a indexy, což z něj pro některé sběratele může činit atraktivní kousek do sbírky a pro některé sběratele i atraktivní kousek k nafocení. Nezbylo tedy než počkat na vhodnou nabídku a do artiklu zainvestovat. Již na první dojem hodiny překvapí svou velikostí, protože si nezadají s rozměry některých v dnešní době vyráběných hodinek, a nedá se tak nepousmát nad označením „hodiny“. Z hlediska denního odečtu na hodinách kladně hodnotím volbu barev číselníku, hodinových / minutových indexů a barvu ruček. Celek je navržen jako silně kontrastní, což při jízdě na motocyklu / ve vozidle činí odečet jednodušším a rychlejším.



Při nočním odečtu se naplno projeví velikost číslic dělících denní kvartály, celková disproporce tisku číselníku a skutečnost, kde všude byla svítící barva použita. Luminiscenční barvou jsou totiž opatřeny všechny grafické prvky nanášené tampónem přes matrici na černé pozadí. Celek po nasvícení zanechá dojem: „Tohle jsem u výrobků z NMnM ještě neviděl“ a divák se neubrání pocitu, že se výrobce posunul zase o kus dál. Makro objektiv však ukáže detaily, které jsou běžným okem nepostřehnutelné. Ať už se jedná o rozostřené hrany číslic či indexů; rozdílnou tloušťku minutových indexů anebo téměř nečitelné drobné popisky. Prachové lumi částice nyní nejsou součástí číselníku, jako tomu je u modelu výše, ale ulpěly na vnitřní straně skla pravděpodobně postupným uvolňováním z míst jim primárně určených. Při pohledu okem však celek působí rovnoměrně s ostrými hranami.

Příčinu nerovnoměrného nanesení lumi je třeba hledat v technologii výroby číselníku a konkrétně ve fázi tampónového tisku. Po otisknutí grafiky číselníku, ještě před vytvrzením barvy, byl na číselník rozsypán luminiscenční prášek a vzápětí sklepán. Co se k barvě přilepilo, po vytvrzení již zůstalo. Do míst, kde se prášek neuchytil buď chybí nebo je jeho množství menší. To se pak projeví nerovnoměrností svítící vrstvy. Doba výdrže v nočních podmínkách se nese v duchu PS2, v té době také vyráběných, a u Auto-time je k lepšímu podpořena větším množstvím aplikované luminiscence.


ISO 200, čas 15 s, f/5.

Poděkování za zpestření sbírky nyní míří do podkrkonoší, poděkování za potvrzení úvahy ohledně nanášení lumi pak do Nového Města nad Metují.

Autor: Tomáš Faktor