Strání je rázovitá slovácká obec v Bílých Karpatech. Žije v ní 3700 obyvatel. Prvně je zmíněna roku 1318. Je zde silná tradice lidových zvyků. Vždyť v nedalekém Vlčnově se každoročně koná Jízda králů zapsaná do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Dominuje ji novogotický kostel Povýšení sv. Kříže. Druhou dominantní budovou v obci je bývalý renesanční lovecký zámeček Liechtensteinů, v roce 2003 upraven na hotel s restaurací. Doporučuji zde poobědvat, případně se osvěžit pivem Janáček z nedalekého Uherského Hradiště. V obci jsou k vidění původní stavby lidové architektury a bývalá panská sýpka z 18. století. V části obce, která se jmenuje Květná, působí od roku 1794 známé sklárny a je zde silniční přechod na Slovensko. Pro zájemce o hodinářskou tématiku je Strání zajímavé tím, že se zde vyráběly v létech 1970 až 1994 hodinářské výrobky značky Prim. Zde je stručná historie této málo známé skutečnosti.
Pobočný závod 03 Chronotechny Šternberk v obci Strání, okres Uherské Hradiště byl založen roku 1969. Na jeho počátku stála snaha najít pracovní uplatnění pro ženy z regionu, který byl převážně zemědělský a pro ženy se nabízela pouze sezonní práce, za kterou navíc musely jezdit do vzdálenějších moravských regionů, například na kroměřížsko. Do hledání nového zaměstnavatele, který by působil přímo v obci se zapojil i tehdejší Gottwaldovský, nyní Zlínský kraj. Výsledkem byla návštěva Ing. Rumánka - ředitele Chronotechny Šternberk, který v té době hledal možnost jak rozšířit výrobní kapacitu pro nový sortiment časoměrných výrobků.
Výsledkem jednání bylo zřízení výrobního provozu v nedávno vybudovaném sídle Komunálních služeb, které si v roce 1969 Chronotechna Šternberk odkoupila od obce Strání. V důsledku toho se Komunální služba musela přestěhovat do bývalého renesančního zámečku v centru obce a ten si znovu přebudovat pro své potřeby. Výroba v nově otevřeném provozu Chronotechny byla zahájena 10. 4. 1970. Kromě automatárny vybavené dlouhotočnými soustruhy značky Tornos a frézárny, kde se vyráběla ozubená kola do budíků byla zřízena i montáž miniaturních kyvadlových hodin určených pro děti. Plastové díly těchto hodin se nakupovaly od Jednotných zemědělských družstev v Bruntále a slovenských Piešťanech. Sítotiskový potisk zapouzdření a číselníků probíhal přímo ve Strání. V roce 1974 přibyla k hodinářské výrobě i tzv. speciální výroba (rozumněj výroba pro armádu), která nakonec tvořila takřka polovinu veškeré produkce. V roce 1976 získává provoz ve Strání statut závodu a jeho nový název je Závod 03 Chronotechna Šternberk, Strání. Pro potřeby speciální výroby byla v roce 1979 postavena výšková budova a to za pouhých 14 měsíců, což byla na tehdejší poměry rekordně krátká doba. Na počátku 80. let v závodě pracovalo úctyhodných 300 pracovníků, z čehož 75% tvořily ženy.
V roce 1978 byla výroba dětských hodin převedena do provozovny Chronotecny Šternberk ve slovenské Gelnici a jako náhradní program byla zavedena montáž strojků do budíků B71 v počtu 6000 ks denně. Celé toto množství se každý den vozilo nákladním autem do Chronotechny Šternberk. Později přibyla montáž kompletních budíků a kuchyňských minutek. Vše značky Prim.
Politické změny v roce 1989 se samozřejmě dotkly i hodinářského závodu ve Strání. Na jaře 1992 se Chronotechna Šternberk transformuje na akciovou společnost určenou k privatizaci. Při tomto kroku dochází k vyčlenění závodu ve Strání z Chronotechny a k jeho následné privatizaci jako samostatné akciové společnosti s novým názvem PETRA, a.s. Zároveň s privatizací byla delimitována montáž budíků B71 zpět do Šternberka. Ve Strání zůstala jen výroba minutek a omezeného sortimentu dětských kyvadlových hodin. Dva roky na to prodává PETRA, a.s. svůj výrobní program společnosti VEA Olomouc a tím končí hodinářská výroba v obci Strání.
Následně se v areálu akciové společnosti PETRA vystřídalo několik podnikatelských aktivit. Ve výškové budově to byla například firma Kinoexport s.r.o., vyrábějící křesla do kin a divadel. Velkou ránu areálu zasadila povodeň v roce 1997, kdy se naplno projevila nedomyšlenost investičního záměru postavit výrobní areál v zátopové oblasti přilehlého potoka Klanečnice. V současné době je areál z velké části opuštěn a chátrá. Působí v něm pouze malý autoservis a půjčovna stavebních strojů. Aktuální stav je zachycen na následujících obrázcích z letošního roku.
Autor textu: Libor Hovorka
Fotky: Libor Hovorka, fotoarchiv Jana Popelky
Prameny:
1. Osobní vyprávění Jana Popelky, který v závodě 03 Chronotechny Šternberk, Strání pracoval od roku 1970 do r. 1992 na pozici výrobního náměstka.
2. Kniha DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO HODINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU I A II, autor Ing. Zdeněk Martínek, vydalo Technické muzeum v Brně roku 2009
Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.