Firma EME, Česká u Brna

Kromě firmy na výrobu a prodej hodinářského zboží vlastněné Josefem Tesařem v Brně působila v období od třicátých do padesátých let další hodinářská firma, která si zaslouží pozornost zájemců o tuzemskou hodinářskou historii. Tato firma používala logo EME a vlastnili ji bratři Emanuel a Vincenc Merclovi. Kromě vlastních hodin a hodinkových řemínků se zabývala i dovozem a velkoobchodním prodejem hodinářského zboží ze zahraničí.

Brněnskou firmu EME založil v roce 1936 Emanuel Mercl (narozen v roce 1906), který před tím dva roky pracoval pro Továrnu na hodiny Josefa Tesaře z Brna-Žabovřesk. Podnikat začal společně se svým bratrem Vincencem, který byl vyučeným hodinářem. Z počátku bratři dováželi z Německa hodinové stroje v rozloženém stavu, které kompletovaly a následně montovaly do dřevěných pouzder od domácích truhlářů. Sortiment tvořily především kuchyňské hodiny. V menší míře se montovaly hodiny stylové, určené do obývacích pokojů. Po přestěhování firmy do větších prostor v brněnské čtvrti Královo pole zahájila firma vlastní výrobu zapouzdření hodin, kterou doplnila o výrobu řemínků k náramkovým hodinkám. Kromě vlastních výrobků – hodin se značkou EME, byl v nabídce takřka kompletní sortiment hodinářského zboží od různých zahraničních dodavatelů, především z Německa. V té době firma zaměstnávala více jak třicet zaměstnanců.

Na počátku druhé světové války se bratři rozhodli zavést vlastní výrobu osmidenního hodinového stroje, neboť jejich tradiční dodavatele z Německa postupně přecházeli z hodinářské výroby na výrobu zbrojní a nebyli schopní včas a v plném rozsahu vykrývat jejich objednávky. Zakoupili za tím účelem několik dlouhotočných soustružnických automatů, frézek na ozubení a lisů na lisování plochých dílů hodinových strojků. Zároveň si Emanuel Mercl nechal vybudovat v obci Česká, která leží nedaleko od Brna nové sídlo firmy a vilu pro svoji rodinu. Jeho bratr zůstal v Brně a pokračoval samostatně ve své hodinářské činnosti.  V jednopatrovém továrním objektu byly umístěny všechny provozy nutné pro fungování firmy, jako jsou sklady, kanceláře, dílna se stroji, dílna na výrobu hodinových pouzder, montážní linka na hodiny a výrobní prostory na řemínky k hodinkám. Přes všechny tyto masívní investice se výrobu vlastních strojků nepodařilo rozběhnout. Důvodem byl nesouhlas německých okupačních orgánů a samozřejmě i probíhající druhá světová válka. Jediné co běželo byla výroba hodinkových řemínků.

Na konci války došlo k poškození budovy továrny v České u Brna, které během několika měsíců Emanuel Mercl odstranil s cílem co nejdříve rozjet výrobu vlastních hodinových strojků. Bohužel  opět nezískal souhlas od nadřízených orgánů, tentokrát již českých a proto se rozhodl uskutečnit tento podnikatelský záměr na Slovensku.

Zde si v roce 1946 pronajal od města Turčiansky Svätý Martin (od r. 1951 název města zkrácen jen na Martin) tovární objekt, do kterého přesunul strojní vybavení nutné pro výrobu strojků a také dílnu pro výrobu hodinkových řemínků. V obci Česká zůstala výroba dřevěných pouzder pro hodiny a montážní linka na kompletaci hodin. V následujícím roce na Slovensku ještě zavedl výrobu plechových hodinových pouzder. Tehdejší roční produkce firmy EME činila 50000 kusů hodin a 250000 kusů řemínků. V České u Brna pracovalo přibližně šedesát zaměstnanců a v Martině více jak osmdesát.

V roce 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu a ten v podstatě ukončil jak další rozvoj, tak následně i existenci hodinářské firmy EME, která se v roce 1949 stala součástí národního podniku Chronotechna Šternberk.  Slovenská část firmy ukončila svoji činnost v roce 1950. Česká část ještě pár let pokračovala jako součást Chronotechny Brno, než v roce 1953 rovněž zanikla.
Emanuel Mercl v roce 1948 emigroval a dožil ve Španělsku. Zemřel v roce 1976.

V lednu 2025 napsal Libor Hovorka

Poznámka: Dobové katalogy firmy EME je možno shlédnout na https://www.antik-hovorka.cz/galerie/eme-emanuel-mercl-a-spol-ceska-u-brna-143

 Prameny:

- Kniha „Dějiny československého hodinářského průmyslu I a II“ od Zdeňka Martínka, kterou v roce 2009  společně vydalo Technické muzeum v Brně a ELTON hodinářská, a.s.

- archiv autora textu