Interiérové orloje ve sbírkách moravských muzeí

Text a fotky: Petr Nekuža

Maškův orloj

Ostravské muzeum

S orlojem a vzpomínkami na svého dědečka nás seznámil p. Jiří Maštera.

Technicky nadaný Jan Mašek začal na orloji pracovat v roce 1924 a jeho práce trvala celých jedenáct let, do roku 1935. Hodiny se skládají asi téměř z 2500 součástek a zaznamenávají veškeré běžné kosmické pochody. Z ústřední osy vykonává hodinový stroj 51 funkcí. Průčelí orloje se skládá ze čtyř částí – hodinového číselníku, části kalendářní, astronomické a planetární. Orloj disponuje proměnlivou obrazovou částí znázorňující v symbolech lidský život od kolébky až po hrob, která je doprovázena jednou z osmi hraných melodií. Obrázky vytvořil Vladimír Kristin. Stroj je umístěn ve vyřezávané pseudobarokní skříni z třešňového a ořechového dřeva, kterou zhotovil pan Dobeš z Frýdku-Místku, po stranách jsou umístěny sošky dívek symbolizující Den a Noc z dílny pana Volecha. V roce 1967 daroval pan Mašek orloj městu a tak se tento skvost dostal do sbírek Ostravského muzea. Díky svému umu a trpělivosti, vytvořil tak Jan Mašek dílo, které zůstává již řadu let ozdobou stálé expozice a mohou tento unikát obdivovat současné i budoucí generace návštěvníků.

Seznam funkcí orloje

I. Hodinový číselník

Všechny časové údaje ve středoevropském čase se vztahují na průsek 15º východní délky a 50º severní šířky od Greenwiche. Místní čas v Ostravě se od středoevropského liší přibližně o 12 minut.

II. Část kalendářní

Ukazuje den v měsíci, týden v roce, den v týdnu, měsíc v roce a letopočet.

III. Část astronomická

Na 24 hodinovém číselníku je uveden zvěrokruh, kde se ukazuje ve kterém znamení se nachází Slunce a Měsíc a jejich zdánlivý oběh, měsíční fáze a čísla slunečního a měsíčního cyklu. Nad pohyblivou mapou hvězdné oblohy se ukazuje ve dvou kotoučích zatmění Slunce nebo zatmění Měsíce. Na ciferníku je také barevně vyznačeno rozdělení dne a noci. Prodlužují se a ubývají podle skutečné roční doby. Jejich rozhraní přímo ukazuje, kdy Slunce vychází a kdy zapadá.

Je zde možné sledovat tyto děje:

síť globu s osou orloje

hodinový číselník o 24 hodinách

zdánlivý oběh Slunce a Měsíce kolem Země

měsíční fáze

sluneční čas – střední

hvězdný čas – střední

zvěrokruh s astronomickým označením

postavení Slunce a Měsíce ve zvěrokruhu

čas východu a západu Slunce

černý oblouk – délka noci

modrý oblouk – délka dne

Sluneční cyklus – perioda 28 let

Měsíční cyklus – perioda 19 let

přechody tmavých kotoučů okénky v slunečním nebo měsíčním cyklu v době zatmění Slunce a Měsíce

pohyblivá hvězdná obloha

pásmový čas – Londýn, San Francisco, Bombaj, Tokio

IV. Část planetární

Uvnitř kolem Slunce obíhá osm planet sluneční soustavy. Země je vyobrazena jako malá zlatá koule, která obíhá kolem Slunce a kolem ní obíhá ještě Měsíc. Prstenec, který sleduje dráhu Měsíce kolem Slunce, zaznamenává zatmění Slunce a Měsíce. Lze sledovat měsíční fáze a ve kterém znamení se každá planeta nachází. Vlevo je kotouč s astronomickým označením planet – vládců roku.

Zdroj: informační systém Muzea Ostravska v Ostravě

Orloj Jana Lindušky

Muzeum Kroměřížska

Kolega p. Ivan Kopecký, restaurátor Linduškova orloje nám představil některé zajímavosti zařízení a přiblížil některé ze záludnosti při restaurování.

Unikátní časostroj ukazující čas nejen místní a úřední, ale i čas v Římě, New Yorku, i Bombaji, Tokiu, byl sestrojen v roce 1929 panem Linduškou, Němcem rozeným ve Velkých Losinách. Kruh kalendáře obsahuje i třináctý měsíc MARSINEC.

Časostroj má osm ciferníků, ale ani jeden se nepodobá jinému, každý je odlišný. Nejoriginálnější je ciferník, který má ukazovat úřední(?) čas. Jeho minutový kruh má dvakrát šedesát minut. V levé půli zdola nahoru 60 minut. Velká rafika uběhne za hodinu pouze půl otáčky – lichou hodinu směřuje velká rafika nahoru na dvanáctku a každou sudou dolů na dvacet čtyřku. Také ciferník ukazující čas v Bombaji je „svérázný“. Je konstruovaný jako čtyřiadvacetihodinový, ale v levé půli má čísla 1 – 12 a v pravé půli ozdobné nápisy. Funguje tak, že malá rafika, když přejde přes horní dvanáctku, přapadne vahou závaží dolů na spodní dvanáctku a začíná znova. Velká rafika se točí normálně. Logice uniká také fakt, že čas ve městech Řím, Paříž a Hamburk ukazují tři samostatné ciferníky, ale tato města jsou ve stejném časovém pásmu, takže ukazují shodná čas.

A kde hledat čas místní? Hodiny a minuty se ukazují na lístcích ve dvou oknech myslivny, kterou zrovna opouští myslivec se psem. Myslivna se nachází v horní části a orloj je také opatřen kalendářem. Na velkém kruhu, kde je umístěn, je však i kruh, na kterém je rok rozdělen na 13(!) měsíců a každý měsíc má stejný počet dnů, tedy 28 a pouze 13. měsíc, nazvaný MARSINEC, jich má 29. V daném roce by tedy každé pondělí připadalo vždy např. na 1., 8., 15. a 22. příslušného měsíce. A nepletly by se nynější různé počty dnů v měsíci. Na orloji sledujeme i pochod slunce oblohou a natočení zeměkoule vůči slunci. V samotné konstrukci hodinového stroje je řada originalit, odvážných řešení, ale i záhad. Časostroj je sice funkční, ale po natažení pracuje jen několik hodin, neboť složitou konstrukci hodinový stroj prostě neutáhne. Konstruktér mnohdy svérázným způsobem opouštěl pravidla techniky a nořil se do vlastních představ. Mísí se tu genialita s podivínstvím a originalitou.

Zdroj: informační systém Muzea Kroměřížska v Kroměříži

Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky

Městský úřad Uherský Brod

Zasvěcenou přednášku o astronomických hodinách a postavě Černého Janka nám přednesl Ing. Rostislav Rajchl, vedoucí Hvězdárny v Uherském Brodě a Ivan Kopecký, restaurátor.

Tyto hodiny byly věnovány Lidové hvězdárně v Uherském Brodě panem Vilibaldem Růžičkou, řídícím učitelem v.v., jejich konstruktérem a zároveň výrobcem při jeho osobní návštěvě dne 9. 8. 1972. Hodiny jsou vlastně již druhým modelem. První, původní, byly v chodu od r. 1908 do r. 1919. Na základě zkušeností a získání přesnějších údajů, sestavil nové – nynější hodiny, které byly rozšířeny a upřesněny. Technicky dohotoveny a spuštěny byly dne 21. prosince 1922. Poslední úpravy byly dokončeny v dubnu 1945.

Základem celého stroje je přesný hodinový stroj, poháněný 3 kg těžkým závažím a kyvadlem dlouhým cca 994 mm, s vteřinovým kyvem. Ciferník tohoto hodinového stroje má, kromě obvyklé minutové  a hodinové ručičky ukazující čas v SEČ, ještě čtyři samostatné ciferníky.

Horní ciferník je opatřen ručičkou ukazující sekundy

Spodní ciferník udává název měsíce

Pravý ciferník označuje dny v týdnu

Levý ciferník určuje datum v měsíci s automatickou korekcí pro počet dní 28, 30 a 31 včetně 29. února v přestupném roce.

Od hodinového stroje je odvozen pohyb mapky hvězdné oblohy ručně zhotovené výrobcem, která znázorňuje momentální polohu  hvězdné oblohy při pohledu od jihu. Pod hvězdnou mapkou je umístěn malý glóbus otáčející se kolem osy jednou za den. Nahoře celého zařízení je vlastní astronomická část založena na soustavě geocentrické. Pohyb je též odvozen od hodinového stroje.

Vilibald Rúžička se narodil v Uherském Brodě 7. 7. 1884 jako sedmé dítě hodináře Václava Růžičky. Za svého života byl učitelem, ředitelem školy, odborným pracovníkem muzea, spisovatelem a také vlastencem. Po maturitě odešel na studia do Prahy na Vysokou školu technickou, obor matematicko – fyzikální, ale navštěvoval také přednášky o elektrotechnice, experimentální fyzice a astronomii. Z finančních důvodů však nedostudoval a vrátil se kvůli rodičům zpět do Uherského Brodu a stal se učitelem na dívčí měšťanské škole. V r. 1904 se stal členem Múzejní společnosti. Pan V. Růžička zemřel 12. Května 1976.

Zdroj: informační systém Městského informačního centra v Uherském Brodě

Nivnický orloj .

Muzeum J.A.Komenského

Na rozdíl od Růžičkových astronomických hodin, je Nivnický orloj, jak jej nazval jeho tvůrce Josef Lukeš, ukázkou, řekli bychom "lidového orloje", jenž si nečiní nárok na technickou náročnost. Byl totiž zhotoven za jiných podmínek a s jinými možnostmi než Růžičkovo dílo, ale stejně jako ono je pozoruhodnou ukázkou lidské dovednosti. Orloj zhotovil Josef Lukeš, který byl po otci tesařem. Pracoval na něm tři roky. Zajímavostí je, že když toto dílo tvořil, byl na jedno oko slepý. Na rozdíl od Růžičkových hodin má Lukešův orloj i část figurální. Nivnický orloj tvoří dřevěná vyřezávaná skříňka vysoká 120 cm a široká půl metru. Můžeme ho rozdělit na čtyři části - jednak na hodinový stroj ukrytý uvnitř orloje, jednak na části viditelné - astronomickou, kalendářní a figurální, které jsou jím pomocí převodů poháněny.

Množstvím ciferníků je zastoupena část zobrazující čas a kalendář B. Astronomická část A byla zamýšlena jako součást kalendářní desky B a je pouze symbolická. Z jejího středu vychází paprskovitě vybíhající držáky, na jejichž koncích jsou umístěny zlaté hvězdy. Podle počtu a vzdálenosti od středu ciferníku se můžeme domnívat, že se jedná o model sluneční soustavy s planetami, Merkurem, Venuší, Zemí s Měsícem, Marsem, Jupiterem a Saturnem. Jak se kalendářní deska otáčí, planety "obíhají" kolem středu, symbolizovaného stříbrnou hvězdou - Sluncem.

Kalendářní deska je tvořena plechovou deskou, která se otočí kolem dokola jednou za rok. Roční období na kalendářové desce jsou odlišena barevně. Zima je bílá, zelenou je znázorněno jaro, žlutozelené je léto, hnědý je podzim. Na obvodu byly také vyznačeny svátky. Písmena a číslice jsou už dnes špatně čitelná.

Čtvrtá část C, přitahující největší pozornost tohoto orloje, je figurální. Je zde, v řadě nad kalendářními ciferníky, pět vyřezávaných figurek, představujících anděly strážné, které bijí do zvonků zvonkohry. Čelo orloje z horní strany zdobí soška Panny Marie s Ježíškem. Je umístěna mezi dvířky, ze kterých jednou za 24 hodin "vyjedou" z čelní stěny tohoto orloje na polokruhovém otočném pódiu připevněné figurky Tří králů. Když projdou kolem Panny Marie, opustí scénu v druhých dvířkách. Celý výstup je doprovázen zvonkohrou.

Prameny: Orloje Uherskobrodska, Ing. Rostislav Rajchl, Městské informační centrum Uherský Brod. Neprodejné.