Interiérový orloj Františka Planičky

Text a fotky: Petr Skála

Planičkův orloj je zajímavý z několika pohledů. Neobyčejný je především samotný osud jeho tvůrce, Františka Planičky. Jeho život se převrátil naruby poté, co svou manželku přistihl při nevěře, snažil se ji domluvit, ale ona se mu v té chvíli vysmívala. František Planička ji v afektu napadl a zabil. Nešťastná událost se stala 10. května v roce 1908. Prvotní trest smrti byl u vídeňského dvora změněn na 20 let, 20. února roku 1918 pak dostal z Vídně milost a byl propuštěn.

Druhý zajímavý pohled na orloj je pohledem na práci samouka, povoláním krejčího, který ve věznici studiem více než šesti set knih o astronomii a především jeho o oblíbeném oboru, strojnictví, dosáhl takového teoretického vzdělání, že byl schopen zkonstruovat takto složitý mechanismus. Byl velmi inteligentní, neměl však praktické zkušenosti se stavbou mechanických přístrojů a tak je mechanismus tohoto orloje po technické stránce sice funkční, ale způsob provedení zapříčiňuje značné a také kolísavé odpory v chodu. Vnitřní laťové rámy jsou málo tuhé, nestabilní a ložiska tvořená pouze otvory v plechu nejsou stavěna na velkou trvanlivost. U jicího stroje se pak projevil nedostatek zkušenosti hodinářské. Krokové kolo je zvlášť pro tento typ vratného kroku příliš veliké a kotva naopak příliš malá, což nepříznivě ovlivňuje velikost sil na zubech krokového kola, které prostřednictvím příliš malé kotvy dodávají kyvadlu jen malé popudy. Nedostatek je nutné kompenzovat značnou vahou závaží pohonu. Udivující je ale koncepce mechanismu vlastního orloje, pohybu rafijí astronomických, astrologických a datových ciferníků. Především komplikované řešení posunu ročního řetězu při přestupném roce. Rovněž provedení převodů, tvořených ozubenými koly vypilovanými z plechu zabírajícími do pastorků zhotovených zatlučením hřebíků do dřevěného jádra. Ty jsou obdivuhodné již proto, že vůbec fungují. Řada převodů a přenosů točivého momentu je pak provedena řetězy. Byly ale použity řetězy již kdysi sloužící na motocyklech nebo jízdních kolech, takže jsou často nepravidelně opotřebeny a mají proměnlivé rozteče.

Nezanedbatelná zajímavost, která se k orloji váže, je další osud Františka Planičky. Po dokončení tohoto orloje a jeho představení veřejnosti založil Fr. Planička firmu na výrobu domácích, značně jednodušších a menších orlojů. Firma, založená společně s kralupským lékárníkem Ph. Mg. Jaroslavem Pacovským, zahájila v roce 1921 výrobu salónních orlojů, ale neprosperovala. Společník  J. Pacovský spáchal z dnes neznámých důvodů sebevraždu a výroba orlojů se zastavila. I přes krátkou historii firmy se však dodnes řada firmou vyrobených orlojů dochovala a firma Fr. Planička a Jar. Pacovský, Kralupy nad Vltavou, se v historii českého hodinářství stala pojmem. Tyto salónní orloje jsou dnes velmi ceněny a tak se orlojům firmy Fr. Planička a Jar. Pacovský dostává konečně, téměř po sto letech, zaslouženého uznání. Tento velký Planičkův orloj pak kuriozitou stojící na počátku této neobyčejné historie. Orloj byl dlouho nezvěstný, podle štítku upevněného nahoře na rámu orloje patřil kdysi Anně Hornové, jejíž totožnost ani bydliště se ale zatím nepodařilo zjistit.

Popis orloje

Podle úvodní části dobových brožur vydávaných u příležitosti výstavy Planičkova orloje (např. v pražském Klementinu) „orloj zaznamenává hodinový čas 12 a 24 hodinový a vteřiny, den, datum, měsíce a sluneční znamení dle kalendáře, východ a západ slunce číslem i znázorněnou skutečností, kterým znamením prochází slunce, znázorněnou skutečností přibývání a klesání dne, jaro léto, podzim, zimu, rovnodennosti a obratníky, dráhu naší země a bod, mezi kterým znamením a souhvězdím se nachází, týdny, náš obzor a která souhvězdí máme a vidíme nad sebou, východ a západ měsíce skutečnou znázorněností, jeho proměny a kterým znamením a souhvězdím prochází, okamžiky, kdy nastává zatmění slunce i měsíce a kde by bylo viditelno, zaznamenávání času celé zeměkoule, poledníku, večeru, půlnoci a rána, rok přestupní i nepřestupní, vládnoucí oběžnice, letopočet, zeměkoule v časomíře“. 

Okamžiky, kdy nastává zatmění Slunce i Měsíce a kde by bylo viditelno, kterým souhvězdím měsíc prochází, dráhu naší země a bod, mezi kterým souhvězdím se nachází, ale na orloji odečítat nelze (lze odečítat pouze polohu Slunce a Měsíce ve znameních Zodiaku, což není totéž, jako aktuální poloha vzhledem k souhvězdí). Tento úvodní text patrně nepochází od F. Planičky, Planička sám svůj orloj příliš nepopisuje. Udává pouze, že váží 6 metrických centů a má 16 tisíc součástek (údaj o počtu součástek je ale pravdivý snad jen v případě, že započítáme články všech řetězů včetně jejich nýtů a mezikroužků a všechny hřebíky a šrouby skříně.) V údajích brožury je v popisech mechanismu orloje řada dalších nepřesností a chyb (roční řetěz má délku nikoliv 14, ale necelých10 m, orloj neváží 600 kg, ale cca 330 kg, na jedno natažení jde jicí stroj nikoliv 3, ale pouze 1 den s tříhodinovou rezervou – celkem 27 hodin. Orloj má na lícové straně 15 kruhových ciferníků a 1 obdélníkový digitální ukazatel letopočtu.

Orlojní ciferníky ukazovaly:

• orientačně polohu Slunce na nebi, východ a západ Slunce a fakticky délku dne
• letopočet
• orientačně polohu Měsíce na nebi a jeho fázi
• informaci, je-li rok přestupný
• aktuální měsíc v roce a znamení Zodiaku, ve kterém se nachází Slunce
• den v měsíci
• aktuální čas ve formátu 2x12 hodin a 24 hodin s indikací sekund
• den v týdnu
• znamení Zodiaku, ve kterém se nachází Měsíc
• průběh ročních dob s vyznačením slunovratů a rovnodenností
• východy a západy Slunce pro každou dobu v roce
• pořadí týdne v roce se znamením Zodiaku
• vládnoucí astrologická znamení v osmiletém cyklu (9 znamení – každé z nich pro 11
• synodických měsíců)
• pásmový čas - aktuální čas pro různá místa na Zemi
• severní a jižní polokouli s indikací denní doby a aktuálního času na různých místech zeměkoule
• hvězdnou oblohu s vyznačením viditelnosti její příslušné části o půlnoci od obzoru k obzoru s vyznačením cirkumpolární oblasti 

Podle Planičkových slov kreslení číselníku podle jeho náčrtků provedl student české reálky v Prostějově Jan Vaca.

Základ mechanismu orloje tvoří cca 40 ozubených kol a pastorků a 15 řetězových rozet jako součástí řetězových převodů nebo závažových pohonů. Roční řetěz je sestaven ze 2912 součástí. Orloj pohání dvě velká závaží, dvě závaží střední velikosti a tři závaží malá. Nutný interval mezi natahováním jednotlivých závaží je různý, od 1dne po 40 let.

Vnější rozměry orloje jsou:

Stav před započetím  restaurátorských prací:

Lícová strana orloje byla značně mechanicky poškozena a znečištěna. Nebyla kompletní, chyběly všechny ručky ciferníků, části horních ciferníků a téměř kompletní spodní ciferníky – zeměkoule otáčející se nad 24hodinovým číselníkem, pravý ciferník pod zeměkoulí a mapa hvězdné oblohy s vyznačením viditelného obzoru a kruhu, ve kterém se nacházejí cirkumpolární (nikdy nezapadající) souhvězdí. Chyběl celý komplet měsíčního disku s ukazatelem měsíční fáze včetně soukolí převodů. Na ukazateli letopočtu se dochovaly pouze fragmenty papírových pásů s ciframi. Všechny papírové ciferníky byly značně znečištěny a místy potrhány. Koženkový potah místy značně zvlněn a odlepen.

Vnitřní mechanismus byl značně mechanicky poškozen, chyběly celé funkční celky. Chyběl celý systém pohonu převážné části soukolí orloje - velká řetězová kola, chybělo závaží pohonu a řetěz pohonu jicího stroje, kompletní kyvadlo s částí kyvadlové vidlice. Chyběly oba řetězy mechanismu posouvání ročního řetězu 28. února a otáčení ciferníku indikujícího přestupnost roku. Mnoho součástek chybělo i u jinak převážně dochovaných funkčních celků. Dochovala se závažová krabice pohonu ročního řetězu bez vnitřní zátěže a malé závažíčko otáčející indikací dnů v týdnu. Dochovala se jenom část jednoho z hodinových řetízků přenášejících tahové síly. Vnitřek skříně byl značně znečištěn a laťové rámy uvolněny. Uvolněna byla i řada kol na svých hřídelích a některé cevy (hřebíky) pastorků zasazené do dřevěného jádra. 

Provedené restaurátorské práce, rekonstrukce a ostatní úpravy.

Orloj byl odvezen do ateliéru a byla provedena fotodokumentace dochovaného stavu. V první etapě bylo započato bádání s cílem získání původní fotodokumentace a ostatních, především dobových materiálů týkajících se historie orloje. Bohužel nebyla nalezena kvalitní fotodokumentace, dva dostupné obrázky mají nízkou kvalitu. Nalezen by dobový tištěný dokument obsahující text psaný Františkem Planičkou, popisující okolnosti vzniku orloje, nepřesný popis jeho funkcí do jiného autora a zmínky o tehdejším vystavování orloje na mnoha místech republiky. Byly zhotoveny kresby soukolí orloje (v počítačovém programu Autocad).

Líc orloje

Z líce orloje byly demontovány všechny železné rámy ciferníků. Demontován byl i dochovaný zdeformovaný levý geografický papírový ciferník pod zeměkoulí, aby mohl být narovnán metodou vystavení vlhkosti a následného vysušení při současném lisování mezi savými podložkami. Zdeformovaný ciferník pásmového času byl stejnou metodou narovnán bez kompletního sejmutí, pouze po uvolnění jeho pravé strany.

Železné plechové díly napadené korozí byly koroze zbaveny mechanickou cestou a zbytky koroze byly inhibovány přípravkem na bázi kyseliny fosforečné. Byl doplněn chybějící nátěr na zkorodovaných místech a po zatvrdnutí retušovacího nátěru povrch sjednocen alkydovým bezbarvým lakem. Zašlé a neúplné nápisy byly opraveny a obnoveny zlatěnkou přesně podle původního zachovaného písma.

Chybějící díly ciferníků byly zrekonstruovány podle dochovaných fotografií. Byly zrekonstruovány chybějící zemské polokoule o průměru 32 cm, chybějící spodní papírový ciferník pravé polokoule a podle dobové mapy oblohy pocházející z počátku 20. století byla zhotovena hvězdná obloha s rámečkem představujícím obzor a vymezujícím oblast cirkumpolární, nikdy nezapadající části oblohy.

Podle fotografie byly zrekonstruovány všechny ručky ciferníků a otáčivý disk - ukazatel polohy měsíce na nebi (měsíčního času) a fází Měsíce. Podle kruhových stop po čepu a kolíčcích na papírovém ciferníku ukazatele polohy měsíce bylo zrekonstruováno soukolí otáčení disku indikujícího měsíční fáze. Zrekonstruován byl také ciferník indikující mezinárodní čas pásmový včetně terčíků s nápisy míst. Ve výčtu míst na zeměkouli byly při rekonstrukci použity dobové názvy (Batavia - Jakarta, Věrnyj - Alma-Ata, Tiflis - Tbilisi, Erivan - Jerevan atp.).

Bylo zrekonstruováno chybějící pohyblivé levé křídlo plochy vyznačující oblast noci.

Podkladová koženka byla očištěna, největší záhyby byly vyrovnány, odchlípnuté části přilepeny chemoprenem. Povrch koženky byl ošetřen černým voskem, aby se začernila odřená místa navrátila se barva a lesk.

Zlatý rám skříně a všechny rámy ciferníků byly přezlaceny zlatěnkou. Dřevo skříně bylo opatřeno nátěrem černým emailem po odstranění nepůvodních skob v rámu zaražených a po slepení naštípnutých částí rámu.

Papírové ciferníky byly očištěny velmi měkkou mazací gumou a gumou plastickou. Menší poškození byla ponechána jako doklad neznámého a patrně nelehkého osudu orloje. Jejich odstranění nebo zhotovení kopií by znamenalo značnou ztrátu autenticity orloje, proto byly zásahy omezeny na takovou míru, která autenticitu díla nesnižuje.

Vnitřní mechanismus orloje

Součásti mechanismu orloje byly ze skříně orloje demontovány. Byly očištěny a opraveny závady. Popraskaná těla dřevěných pastorků spolu s ocelovými cévami převážně zhotovenými z hřebíků byla opravena. 

Po odhalení velmi pravděpodobného, zřejmě jediného možného způsobu pohonu orloje, byly zhotoveny chybějící díly pohonu. Sestávají z dubového válce, na jehož jednom konci je osazeno malé řetězové kolo nesoucí řetěz se závažím, na druhé straně je upevněno rozměrné řetězové kolo, jehož velikost je taková, aby mohl řetěz zabírat do zubů bočních řetězových kol a velikost odpovídala délce dochovaného řetězu.

Boční řetězová kola mají trojnásobný počet zubů než původní řetězové kolo na hlavní hřídeli jicího stroje, které se otočí 1x za hodinu. Otočí se tedy 8x z den. Kola je možné vysunout mimo záběr do řetězu a pak otáčením nařizovat polohu celých částí soukolí orloje.

Bylo zhotoveno nové závaží pohonu. Původní tvar závaží není znám, je ale znám prostor, ve kterém se závaží pohybovalo a výška, která je zde k disposici. To určilo přibližné rozměry závaží, jeho váha byla stanovena zkusmo. Protože zjištěná váha přesahuje 21 kg, nové závaží bylo zhotoveno jako rozebíratelné pro usnadnění jeho každodenního ručního zdvihání. Základní díl má váhu 10 kg a na něj jsou po zdvihnutí do horní polohy zavěšována boční závaží 9 a 2,5 kg. Díly závaží byly odlity z olova.

Byly zrekonstruovány chybějící díly jicího stroje včetně kompletního kyvadla. Byl odhalen systém fungování všech částí orloje, nalezena funkce všech dochovaných částí a tak mohly být zrekonstruovány všechny ostatní chybějící díly. Celá mechanika orloje byla tak uvedena do funkčního stavu.

Vodorovný řetěz otáčející zeměkoulemi musel být nahrazen novým řetězem a u řetězového kola pravé zeměkoule musely být prohloubeny oblouky kvůli získání správné rozteče shodné s roztečí řetězu. Starý řetěz byl natolik opotřebený (články měly velmi rozdílnou délku), že jej nebylo možné použít.

Dále bylo nezbytné provést celou řadu úprav na mechanismu orloje. Opravit upevnění některých latí rámu nesoucích ložiska, posunout některá ložiska pro dosažení bezchybného záběru kol do pastorků, vymezit axiální vůle na hřídelích kol, posunout kladku ročního řetězu vpravo dole pro docílení volného pohybu řetězu, upravit kotvu mechanismu vloženého posunu 28. února, osadit chybějící motocyklové řetězy a řetízky sloužící jako táhla, opravit rameno páky vypouštějící posun 1x za měsíc rohatku mechanismu vloženého posunu 28. února, zrekonstruovat systém přetáčení ručky indikující přestupnost roku a odvodit její posun z pohybu ramene páky systému mechanismu vloženého posunu 28. února. Opraven byl celý systém posunu digitálního ukazatele letopočtu, zhotoveno bylo také šest nových závažíček (včetně závaží zatěžujícího rameno kotvy mechanismu vloženého posunu 28. února) a olověná zátěž do závažové krabice otáčející ročním řetězem.

Roční řetěz byl vyčištěn, místy zbaven velkých vrstev koroze a doplněny byly chybějící dřevěné válečky řetězových článků.

Princip mechanismu vkládání posunu 28. února bylo odvozen od dochovaných součástí a zrekonstruován do pravděpodobné podoby. Nový řetěz byl upraven tak, aby obsahoval záchytné kolíky, které slouží k dávkování posunu řetězu a také jednou stranou zdvihají 28. února rameno vypouštějící roční řetěz o jeden den. Na řetěze otáčejícím se tahem závaží dokola je osazeno 20 kolíků, z nichž každý čtvrtý je na vnitřní straně u zdvižného ramene vypouštějící roční řetěz kratší, aby rameno nezdvihl. Každý rok je tedy rameno vypouštějící roční řetěz kolíkem zdviženo a řetěz přeskočí na 29. únor a následně roční řetěz proběhne na 1. březen. V přestupném roce kratší kolík kolem ramena proběhne, ale nezdvihne jej, a tak řetěz a datová ručka indikuje správně 29. únor. Na 1. březen proběhne roční řetěz následující den. (Toto proběhnutí přes dva dny je způsobeno dvěma chybějícími středy článků na ročním řetěze.)

Skříň

Vnitřní povrch skříně orloje byl uvnitř očištěn vodou a po vyschnutí napuštěn fermeží. Povrch skříně a dílů částečně odřený případně lehce zkorodovaný byl ponechán v původním stavu pro zachování autenticity orloje. Vnější povrch skříně byl opatřen novými nátěry.

Popis funkcí orloje

Na orloji je 15 kruhových a jeden digitální ciferník letopočtu. Funkce jednotlivých ciferníků je popsána na obrázku.

Dole uprostřed horní části orloje je ciferník, jehož smysl není znám. Ručka se na ciferníku otočí 1x za osm let a plynule přechází z jednoho planetního znamení do druhého. Na ciferníku je 9 znamení, proto z jednoho znamení do druhého přejde ručka za 11 synodických měsíců. Je možné, že díky existenci tohoto ciferníku bylo mylně v dobových popisech uváděno, že orloj „ukazuje okamžiky, kdy nastává zatmění slunce i měsíce a kde by bylo viditelno“. Na ciferníku jsou značky Slunce, Merkuru, Venuše, Venuše, Marsu, Jupitera, Saturnu, neidentifikovaný symbol a značka Neptunu.