Ladičkové hodinky Elton

Ladičkové hodinky Elton

Ladičku vynalezl v roce 1711 anglický hudebník John Shore, jako pomůcku pro ladění nástrojů.  Má tvar dvouramenné kovové tyčky ve tvaru písmene U, která když se rozezní, tak vydává čistý tón sinusového průběhu. Ladičku lze upravením jejího tvaru naladit na libovolnou frekvenci. Takřka po sto létech použil tento princip ve svém patentu švýcarský inženýr Max Hetzel, který vyvinul pro americkou firmu Bulova Watch Company revoluční hodinky Accutron 214.  Název hodinek je skládačka ze slov "accuracy" - přesnost a "electronic" – elektronika. Šlo o první elektronické hodinky na světě s bezkontaktním spínáním a ladičkovým oscilátorem, který měl přibližně  100x vyšší frekvenci než standardní mechanické hodinky té doby.

Revoluční novinkou tohoto strojku bylo použití oscilátoru ve tvaru ladičky naladěné na frekvenci 360 Hz. Ke konci každého z ramének ladičky byl připojen miniaturní permanentní magnet.  Pomocí magnetického pole vznikajícího ve vinutí cívek elektrobloku byla ramínka  ladičky udržována v kmitavém pohybu, který byl přenášen mechanickou cestou přes posouvací západku a rohatkové kolo s pastorkem na  soukolí strojku. Rohatkové kolo představovalo skutečné mistrovské dílo, neboť na průměru 2,4 mm mělo 300 zubů o výšce 0,01mm se zubovou roztečí 0,025 mm. Tloušťka kola činila pouhých 0,04 mm.

Celkový počet dílů hodinkového strojku Accutron 214 byl dramaticky nízký, pouhých 27. Z toho pouze 12 bylo pohyblivých. Pro srovnání, strojky hodinek s automatickým nátahem v té době měly na 135 částí a z toho 26 pohyblivých. Ladička použitá v hodinkách byla dlouhá 25 mm. Kromě časové základny plnila i funkci pohonu soukolí hodinek. Prodej Accutronů začal 25. října 1960. Jejich přesnost v řádech několik sekund za den byla několikanásobně lepší než u nejlepších mechanických hodinek té doby.  Příchod hodinek Bulova Accutron na trh inspiroval vývojová oddělení hodinářských společností po celém světě, včetně Chronotechny v Novém Městě nad Metují.

Úkol zavést výrobu tuzemských elektronických náramkových hodinek vznikl ten samý rok, co měly Accutrony premiéru. V následujících dvou létech probíhaly přípravné a průzkumné práce spočívající v opatřování dostupné technické literatury a příslušných patentů. Zodpovědným pracovníkem za jeho splnění byl jmenován Ing. Jaroslav Skála, což byl výborný konstruktér s hlubokými teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi.

Podle přijatého plánu byla v létech 1963 až 1964 vybudována v Chronotechně Nové Město nad Metují elektrická laboratoř speciálně určená pro tento účel. Byla vybavena přístroji tuzemské výroby a doplněna o přístroje navržené a vyrobené přímo v Chronotechně. Pomocí takto získaného přístrojového zařízení byla prováděna měření na dovezených vzorcích ladičkových hodinek Bulova Accutron 214. V roce 1964 byl navržen a následně ve vývojové dílně zhotoven funkční vzorek strojku stolních ladičkových hodin,u něhož byla velikost ladičkyještě ve dvojnásobné velikosti oproti uvažovaným hodinkám. Pro zhotovení tohoto vzorku bylo nutné vyrobit nejen miniaturní navíječku drátu, ale i speciální promítací zařízení, které bylo schopné zvětšení 500:1. Toto extrémně velké zvětšení bylo nutné pro kontrolu zubů rohatkového kolaladičkového strojku.

V průběhu roku 1965 byla zhotovena prototypová výkresová dokumentace včetně elektrického zapojenía následně se přikročilo k výrobě prototypů. K zajištění jejich výroby bylo nutné nejen vyřešit celou řadu technologických problémů, ale i vyvinout a vyrobit kontrolní zařízení a velký počet speciálních výrobních pomůcek. Například velkým problémem se ukázalo navinutí cívek drátem o průměru 0,015mm, což je čtvrtina tloušťky lidského vlasu. Zároveň to vyžadovalo intenzivní spolupráci s různými tuzemskými závody a výzkumnými ústavy pro zajištění speciálních subdodávek.

V průběhu roku 1966 bylo vyrobeno 13 prototypů, z toho dvanáct náramkových hodinek a jedny miniaturní stolní hodiny. Mechanické díly včetně zapouzdření byly kompletně zhotoveny v pokusné dílně Chronotechny Nové Město nad Metují. Prototypy měly na číselníku nápis Elton místo obvyklého Prim. Elton je složenina ze slov elektrický tón, podle charakteristického bzučivého zvuku, které vydávají ladičkové hodinky. Tento název byl následně použit v roce 1969 pro nový název hodinářského závodu v Novém Městě nad Metují, který do té doby byl jen pobočným závodem Chronotechny Šternberk.

Přesnost ladičkových hodinek Elton byla  ±5 s/den. To je o řád více než u běžných mechanických hodinek Prim.Ladičkové hodinky Elton se na první pohled od ostatních hodinek Prim  odlišovaly  tím, že vydávaly slabý bzučivý tón, jejich sekundová ručka měla plynulý chod a korunka pro nastavení času nebyla na boku pouzdra, ale podobně jako u hodinek Bulova Accutron ukrytá ve spodní části, hned vedle místa pro vkládání napájecího článku. 

Při vývoji ladičkových hodinek Elton byl jako předloha použit americký Accutron 214 a to bez vědomí držitele licence tj. firmy Bulova Watch Company. To v podstatě zúžilo odbytové možnosti pouze na Československo a spřátelené socialistické země.

K tomuto se připojilo několik negativních skutečností. Kromě velkých investičních nákladů na jejich zavedení do výroby to byly problémy s dodávkami vhodných napájecích článků, drátu pro západky, miniaturních transistorů, vhodné plastické hmoty pro výrobu cívek a speciálních ložisek Portescap. To vše vedlo k tomu, že v létě roku 1967 došlo k zastavení  projektu tuzemských elektronických hodinek a nosným programem hodinářského závodu v Novém Městě nad Metují zůstaly i nadále mechanické hodinky.

Autor: Libor Hovorka

Strojek Accutron cal. 214 americké firmy Bulova Watch Company, r. 1963

Prototyp stolních ladičkových hodin vyrobený v Chronotechně Nové Město nad Metují, r. 1965

Náramkové ladičkové hodinky Elton, r. 1966

Stolní ladičkové hodiny Elton "Spaceview", r. 1966