Quartzové náramkové hodinky Seiko Astron uvedené na trh na konci roku1969 způsobily revoluci v měření času. Během sedmdesátých let quartzové hodinky postupně převálcovaly ty mechanické. Kdo je nebyl schopen zařadit do svého výrobního programu, tak buď skončil, nebo měl vážné existenční problémy. Díky Železné oponě, která pomyslně dělila vyspělý Západní svět od zaostávajícího Východního, nebyl dopad na výrobce hodinek ze socialistických zemí tak drtivý, ale zákaznická poptávka po elektronických hodinkách systému quartz existovala i zde a bylo nutné ji vyjít vstříc.
Vývoj tuzemských ručkových hodinek systému quartz byl zahájen v koncernovém podniku ELTON Nové Město nad Metují roku 1979. Od samého počátku ho limitovala omezená dostupnost potřebných elektronických součástek. Musíme si uvědomit, že v té době nebyl možný jejich volný nákup v zahraničí, ale muselo se vystačit s komponenty z tuzemska, nebo od výrobců ze socialistických zemí. Vývoj byl úspěšně dokončen v roce 1981. Vznikly dvě varianty strojku. Ta menší s označením Prim quartz kal. 100 měla průměr základny 21 mm. Druhá varianta, Prim quartz kal. 200, 210 měla základnu o průměru 25,6 mm. Každá z těchto variant používala napájecí článek jiné velikosti. Kal. 100 používal baterii SR41 o rozměrech Ø 7,9 mm x 3,6 mm. Kal. 200, 210 měl baterii SR45 o rozměrech Ø 9,5 mm x 3,6 mm.
První dva tisíce hodinek Prim Quartz bez ukazatele data s kal.200 bylo vyrobeno na konci roku 1982. Sériová výroba byla zahájena v roce 1983 a trvala do roku 1990. Varianta s ukazatelem data, která měla označení kal. 210 se začala vyrábět v roce 1984. Menší strojek kal.100 se do sériové výroby nikdy nedostal. Produkce hodinek Prim quartz byla ukončena v roce 1992. Celkem se vyrobilo více jak půl milionu kusů.
Jak již bylo zmíněno na začátku, tak tehdejší situace s dostupností vhodných elektronických dílů byla poměrně složitá a to se samozřejmě týkalo i napájecích článku do hodinek. Byť se zdá, že jeho výroba nemůže být nic složitého, opak je pravdou. Sice se nejedná o složitý výrobek, ale je nutné si uvědomit nároky na něj kladené. Především by měl udržovat konstantní napětí během celého svého životního cyklu, měl by mít minimální samovolné vybíjení, dokonale těsnit a mít maximální obsah energie při minimálním objemu.
Nositelem vývoje byla TESLA Jablonné nad Orlicí, která podobně jako ELTON spadala do oborového podniku TESLA elektronické součástky koncern Rožnov pod Radhoštěm. Předmětem vývoje byly stříbro-zinkové články s jmenovitým napětím 1,55 Voltů. Kladnou elektrodu tvořil kysličník stříbrný (Ag2O) a zápornou amalgam zinku (Zn). Elektrolytem byl roztok hydroxidu draselného (KOH). Kladná elektroda byla vyvedena na pouzdro článku, záporná na víčko článku. Těsnost zajištovalo plastové těsnění, které tvořilo zároveň izolaci mezi kladnou a zápornou elektrodou.
První vzorky baterií typu SR45 TESLA byly k dispozici v druhé polovině roku 1984. Koncernový podnik ELTON - výrobce quartzových hodinek Prim je měl obratem k dispozici a mohl tak zahájit kontrolu jejich kvality. Měření prováděla elektronická laboratoř útvaru hlavního konstruktéra pod vedením Ing. Jiřího Prokýška. Testování probíhalo na speciálním přípravku (Obr. 1), který umožňoval měřit až 15 kusů článků současně. Články uložené do zakládacích kalíšků (Obr. 2) se vybíjely přes odpory 16 000 Ω připevněné do spodní části přípravku (Obr.3). Napětí se měřilo digitálním voltmetrem. Zjištěné hodnoty byly následující:
- Průměrná vybíjecí doba 421,1 hodin
- Průměrná kapacita 38,6 mAh
- Minimální vybíjecí doba 240 hodin
Podle technických podmínek měla být vybíjecí doba pro pokles napětí pod 1,35 Voltů minimálně 460 hodin. Tomuto požadavku vyhovělo pouze sedm článků z patnácti, a proto články testováním neprošly. Navíc pří následném dlouhodobém sledování se zjistilo, že články netěsnily, což je velký problém, neboť vyteklý elektrolyt může zcela zničit strojek hodinek. I přes tento neúspěch TESLA Jablonné nad Orlicí vydala katalogový list (Obr. 4), který obsahoval základní obchodní informace k jejich knoflíkovým bateriím.
TESLA Jablonné nad Orlicí ve svém úsilí začít vyrábět napájecí články do hodinek neustala, jen to trochu trvalo. Uběhlo dlouhých pět let, než ELTON obdržel k testování vylepšené napájecí články SR45. Měření bylo provedeno na stejném přípravku jako v roce 1985 a zjištěné hodnoty byly následující:
- Průměrná vybíjecí doba 572,8 hodin
- Průměrná kapacita 55,5 mAh
- Minimální vybíjecí doba 552 hodin
Z naměřených výsledků bylo zřejmé, že články vykazují výrazné zlepšení sledovaných parametrů a že splňují požadavky technických podmínek. Navíc byl pozitivně hodnocen malý rozptyl v naměřených hodnotách. Rovněž byla kontrolována těsnost článků. Během testování se žádný problém nevyskytl, ale pro jistotu bylo rozhodnuto o zopakování kontroly těsnosti po uplynutí půl roku.
Bohužel po uplynutí této doby se u části napájecích článků objevil průsak elektrolytu a tím byl původní záměr začít používat baterie TESLA do hodinek Prim definitivně zmařen. Výrobce z Jablonného nad Orlicí se pak snažil prorazit se svými bateriemi v hodinářských obchodech a servisech. Trh ale mezitím obsadily napájecí články ze zahraničí a osud tuzemských baterií do hodinek tak byl zpečetěn.
Autor: Libor Hovorka
Obr. 1 - Testovací přípravek na hodinkové baterie TESLA
Obr. 2 - kalíšky pro vložení testovaných baterií
Obr. 3 - zátěžové odpory sloužící k vybíjení testovaných baterií
Obr. 4 - Katalogový list napájecích článků TESLA do hodinek
Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.