V českých zemích započala sériová hodinářská výroba již za Rakouska-Uherska a sice na konci 19. století. Působily zde filiálky dvou německých hodinářských výrobců . Byly to Schlenker&Kienzle v Chomutově a Gustav Becker v Broumově, kterého v roce 1930 převzala firma Gebrüder Junghans. Obě továrny vyráběly velmi široký sortiment budíků a hodin. Po roce 1918, kdy vzniklo samostatné Československo, působilo na našem území souběžně s oběma německými filiálkami ještě několik českých firem, jejichž výroba měla převážně malosériový charakter. Byly to například pražské firmy Ludvík Hainz a Jan Kulhavý, nebo brněnský Josef Tesař. Vedle těchto firem zde působilo i několik malých výrobců věžních hodin.
Lze konstatovat, že od roku 1918 až do konce druhé světové války v roce 1945 byl československý hodinářský průmysl značně rozvinutý. Kromě výroby kapesních a náramkových hodinek vyráběl prakticky všechny druhy mechanických a elektrických časoměrných přístrojů a to jak pro domácnost, tak pro průmysl.
Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 byli všichni výrobci budíků a hodin nejprve znárodněni a posléze někteří z nich zrušeni. Většina byla začleněna do národního podniku Chronotechna vzniklého v roce 1946. Závod Chronotechny v Novém Městě nad Metují, v roce 1969 přejmenovaný na národní podnik Elton, byl založen v listopadu 1949. Sídlil v bývalém Okresním národním výboru a přilehlých budovách. V polovině sedmdesátých let přibyl k tzv. „Starému závodu“ (Obr.1) ještě „Nový závod“ (Obr.2), vybudovaný v průmyslové zóně Nového Města nad Metují.
Hlavním úkolem novoměstského hodinářského závodu bylo zavedení sériové výroby náramkových hodinek, kterých v té době byl na trhu velký nedostatek. Vzhledem k tomu, že se náramkové hodinky v Československu nikdy nevyráběly, byl to úkol nesmírně obtížný. Bylo nutné nejprve získat potřebné speciální znalosti, vychovat si nové odborníky a zvládnout řadu velmi náročných technologií, které se při výrobě hodinek používají. Převážná část strojního zařízení pro přesnou mechanickou výrobu byla převezena z bývalého německého podniku na zbrojní výrobu Messap, který sídlil v Meziměstí nedaleko Broumova. Zbytek byl dovezen ze zahraničí, především od východoněmeckého hodinářského závodu UMF Ruhla, nebo vyroben přímo v Chronotechně Nové Město nad Metují.
První prototypy československých hodinek byly zhotoveny v roce 1954. Během následujících let probíhalo jejich ověřování a odstraňování počátečních nedostatků. Současně byla zahájena výroba potřebných nástrojů, přípravků a měřidel nutných pro spuštění sériové produkce, která se rozeběhla v roce 1957. Oficiální zahájení prodeje bylo až 1.dubna 1958. V té době bylo schopno sériově vyrábět náramkové hodinky pouze osm států světa: Švýcarsko, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Sovětský svaz, Japonsko a Československo.
V dalších letech byla zkonstruována a vyrobena ještě řada dalších strojků pro náramkové hodinky PRIM. Nejprve varianty s centrální sekundovou ručkou odvozené od kalibru 50 a sice kal. 55 a kal. 57. Za pozornost stojí model hodinek , který má na číselníku nápis ELAST-BLOK. Jedná se o variantu hodinek, kde bylo poprvé použito nárazu vzdorné uložení setrvačky. Dále přibyly varianty těchto strojků s ukazatelem data tzv. Datumatiky.
V polovině šedesátých létech minulého století následují strojky kal. 66 a kal. 68, které byly již moderní konstrukce a navíc byly standardně opatřeny tlumičem nárazů zn. INCABLOC , později zn. KIF.
Na počátku 70. let se začaly vyrábět dámské hodinky s malým strojkem, který měl jen minutovou a hodinovou ručku . Strojek nesl označení kal.80. Hodinky se vyráběly jednak v klasickém provedení na zápěstí, ale existují i modely k zavěšení na krk, které se vyráběly ve spolupráci s výrobci bižuterie ze severních Čech.
V druhé polovině 70. let byly zařazeny do výrobního sortimentu novoměstského závodu hodinkové strojky s automatickým nátahem - kalibr 96 resp. kal. 97 s dvojitým datumem. Právě model s dvojitým datumem získal na Mezinárodním veletrhu spotřebního zboží v Brně roku 1979 Zlatou medaili. Těchto hodinek s dvojitým datumem se vyrobilo pouze několik desítek kusů a jedná se o sběratelsky zajímavý kousek.
V roce 1982 byly zavedeny do výroby ručkové náramkové hodinky PRIM Quartz se strojky kal. 200 a o dva roky později varianta s ukazatelem data - kal. 210. Kromě těchto quartzových hodinek vlastní výroby se v polovině 80-tých let do tuzemského prodeje dostávají i digitální hodinky zn. PRIM. Ty však nejsou vyráběny u nás, ale jedná se o dovoz ze Sovětského svazu.
V roce 1975 byla vedle náramkových hodinek zahájena i výroba nástěnných a stolních hodin se strojky vyvinutými a vyráběnými vlastními silami. Nejprve byl v hodinách používán elektronický setrvačkový strojek kal.10. V roce 1980 se začaly vyrábět přesnější quartzové strojky kal.30. Následovaly modernizované quartzové hodinové strojky kal. 303, kal. 40, kal. 41 a kyvadlový strojek kal.42. Navíc v roce 1984 přibyla výroba mechanických budíků „Golem“ se strojkem B 71 z Chronotechny Šternberk.
Vzhledem k otevření trhu, které nastalo v Československu pro roce 1989 se stávaly některé výrobky nekonkurenceschopné a bylo nutné postupně ukončit jejich výrobu. Závod prošel v devadesátých létech minulého století restrukturalizací, která mu umožnila přežít do dnešních dní. V současné době pokračuje výroba náramkových hodinek Prim ve společnosti ELTON hodinářská a.s., která působí v jedné z budov bývalého „Nového závodu“ (Obr.3). Ve výrobním sortimentu má především exkluzivní modely, jejichž prodejní cena se pohybuje v závislosti na použitém materiálu pouzdra od desítek až po stovky tisíc korun. Nejrozšířenějším materiálem pouzder hodinek je speciální nerezová ocel, ale vyrábějí se i modely ze zlata a platiny.
V období let 1954 až 2014 ELTON Nové Město nad Metují vyrobil více jak 13 milionů kusů hodinek zn. PRIM.
Autor: Libor Hovorka
Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.