Antik blog

Poměrně neznámou kapitolou z historie československého hodinářského průmyslu je licenční výroba budíků Prim z Chronotechny Šternberk a mechanických hodinových strojků z Chronotechny Brno. Licenci si zakoupila indická firma HES sídlící v Bombaji. Její výrobky se občas dají vidět i u nás v České republice.

Made in France čteme na číselnících hodinek naprosto výjimečně, přitom právě francouzská značka Lip měla vliv na to, jaké hodinky se začaly vyrábět u nás v Československu.

První prototyp vznikl v Chronotechně Nové Město nad Metují v prosinci 1956. Konstrukčně byly tyto hodiny řešeny jako jednoúčelové, nikoliv univerzální. Strojek a způsob ovládání je totožný s leteckými hodinami AVRM.

Na rozdíl od Poděbrad, nebo Nového Města nad Metují kde květinové hodiny fungují dodnes se bohužel totéž nedá říci o těch z Chomutova. Přestože byly zbudovány ve 20. letech minulého století a tudíž byly v Československu první, dnešních dní se bohužel nedočkaly.

Vznik poválečného hodinářského průmyslu v Československu byl založen v první fázi na znárodnění hodinářských továren v německém držení. Následující fáze spočívala ve znárodňování hodinářských firem v českém držení a zakládání nových podniků. Největším, ryze českým, výrobcem po druhé světové válce byla „Továrna na hodiny Josef Tesař“ z brněnských Žabovřesk. Vzhledem ke skutečnosti, že některé výrobky této firmy se ještě dalších více jak deset let po znárodnění objevovaly ve výrobním sortimentu národního podniku Chronotechna, stojí za to připomenout si v krátkosti její historii a výrobky.

Kromě budíků a hodin se v národním podniku Chronotechna Šternberk vyráběla i celá řada přístrojů, které se běžnému spotřebiteli nikdy nedostala do rukou. Kromě elektromechanických registračních pokladen, samočinných uvolňovačů padáků apod. to byl i přístroj, který se jmenoval Synchrograf.